Čistota oblékání

      Aby byl kostým naprosto autentický, museli bychom při jeho zhotovování postupovat podle zásad living history. Ovšem vypěstovat si šaty "od semínka" je velice náročné jak časově, tak dovednostně, a ne každý má na to podmínky. Diskutuje se třeba o tom, zdali je správné používat na historický kostým strojově utkanou látku. Já si myslím, že tohle závisí na názoru a pocitu každého a taky hlavně na účelu oděvu. Pro toho, kdo se zabývá historickými postupy, bude určitě ručně stvořená látka přínosem, kdo ale při šermu ničí jedny šaty za druhými, ten raději zvolí méně náročnou variantu.

Dále se mluví o tom, jestli šít šaty na stroji, nebo ručně. Ve středověku samozřejmě šicí stroje neměli. Rozdíl je zde ve struktuře stehu. Stroj pracuje se dvěma nitěmi, které navzájem provléká, kdežto ruční steh je jednodušší, pracuje většinou s jednou nití a na první pohled uvidíme, že není tak pravidelný. Ušít celý oděv s jehlou v ruce vyžaduje obrovskou trpělivost a doporučuji to spíše nadšencům. Ti, kteří chtějí mít šaty přesvědčivé a přitom na nich neztratit tolik času, problém řeší tak, že viditelné stehy ušijí jehlou a skryté na stroji.

Nejsnazší způsob, jak si zajistit, aby se kostým dal skutečně zařadit do nějakého období historie, je pracovat podle předlohy. Můžeme použít obrazy, ilustrace knih, fresky, sochy... Pokud nechceme mít přesnou kopii oblečení z předlohy, můžeme použít kombinaci více zobrazení. Ovšem pozor, je důležité, aby byly přibližně ze stejného období a oblasti. Už v pozdním středověku se totiž móda začala měnit poměrně rychle (v rozsahu desetiletí) a některé prvky byly pouze záležitostí místní. Kdo ale nelpí na přesném historickém a místním zařazení, vystačí si třeba jen s poznatky o prvcích dobového odění.

Pro celkový dojem je potřeba znát strukturu oděvu. Nestačí na sebe přehodit jen to, co je vidět navrchu. Pro některá historická období je například typické vrstvení, a tak nelze místo přečnívajícího lemu košilky našít proužek látky. Například pod renesančním oděvem zase ženy nosily korzety. Když pod svršky chybí, je to poznat na první pohled, protože výrazně mění siluetu člověka (pro španělskou renesanci bylo kupříkladu příznačné tvarovat siluetu postavy do kuželů).

Další podstatnou záležitostí jsou dobové střihy. Můžeme se setkat přímo s dochovanými střihy, nebo přesně rekonstruovanými. Švadlena by bez znalosti těchto střihů použila třeba obyčejný princesový střih, který kopíruje postavu, jenže například v rané gotice nebo románském slohu šat postavu nekopíroval, kdyby ano, bylo by to pobuřující.

Veledůležitou stránkou je materiál, který použijeme. Je důležité si uvědomit které materiály byly v oné době dostupné. Největší chybou je použít třeba polyesterovou látku (člověk si řekne, že nemusí se tolik žehlit a je levná) a ozdobit své dílo plastovými knoflíky a tvrdit, že se jedná o gotické šaty. Tyhle na první pohled poznatelné prohřešky zanedbává mnoho začátečníků. Různé lesklé, třpytivé a nemačkavé látky přímo bijí do očí! Nejdůležitějším aspektem pro výběr materiálu je jeho přírodnost. Když už není jiná možnost, tak alespoň aby podíl umělých látek byl co nejmenší. I když je to v současné době velice obtížné, měli bychom si dát záležet na koupi látek z bavlny, lnu, vlny, hedvábí... Taky je třeba znát druh látky, který můžeme použít (plátno, samet, aksamit, brokát, damašek, sukno, kepr...) a vzory vhodné pro dobu. Vzory se dají snadno vypozorovat z různých dobových vyobrazení a výzdoby. Podceňovat symboliku barev se taky nevyplácí. V jistém období gotiky například nosily doplňky žluté barvy lehké ženy.

Podstatným problémem je také kompletnost oděvu. Nebudu teď rozebírat míšení různých prvků a dílů oblečení, co k sobě časově nepatří, ale spíše nutnost mít všechny součásti, které daný kostým vyžaduje.

Nejčastějším příkladem může být pokrývka hlavy a úprava účesu. Kupříkladu by nás mohlo napadnout, že ke gotickým šatům se bude hodit, culík sepnutý sametovou gumičkou, protože se přece samet v gotice používal. Omyl. I kdyby v gotice existovala sametová gumička do vlasů, potrestali by nás za způsob úpravy účesu. Existovaly totiž předepsané oděvní pořádky, kterými se lidé povinně řídili. Především u žen bylo nutné mít nějakou pokrývku hlavy. Pouze neprovdané dívky mohly mít vlasy rozpuštěné, ale zpravidla nosily nějaký druh věnečku nebo závoje. Provdané ženy musely mít schované vlasy.

Jako další příklad, za který by vás mohli v dávných dobách potrestat, uvedu nošení části oděvů, který nepříslušel stavu. Prostě k oblečení sedláka se nesmí přidat třeba honosný šlechtický plášť.

A poslední ukázka, k tomuto tématu o kompletnosti. Je nutné mít minimálně všechny součásti viditelného oblečení. Kupříkladu, když se šaty skládají ze dvou vrstev (spodní a vrchní) a vrchní část má třeba průstřihy na bocích, bylo by asi velice pohoršující, kdyby spodní košile chyběla a byla by vidět holá kůže.

Doplňky jsou taky důležitou součástí. I když se jedná o detaily, neměli bychom je přezírat. Jako příklad uvedu třeba pásek a na něm zavěšenou taštičku. Šperky by se také měly pečlivě vybírat. V současné době existují i řemeslníci, kteří se zabývají tvorbou historických ozdob.

Poslední podceňovanou částí, kterou zmíním, jsou boty. Není neobvyklé vidět rytíře zakutého v kovové zbroji, obutého do kanad obalených zvířecí kůží. Myslím, že nemusím zeširoka vysvětlovat, proč je to nesmysl. Boty se zkrátka vyvíjely současně s módou. Historickou obuv si můžeme nechat v současnosti ušít na míru u specializovaného ševce.

Celý kostým se tedy skládá z na první pohled drobných detailů, ale aby vytvořily dohromady fungující celek, nesmíme žádný z nich opomíjet.

bOTKY

   Sice se nejvíce zajímám o Gotiku,ale myslím, že u tohohle ševce si přijde na své každý...

Vyrábí je Sedlář Mates a lze si je snadno objednat přes internet, nebo poštou, šité přímo na míru.

Šperky

    Dámy mohou svoje modely dozdobyt například nějakým tím přívěskem, prstenem, či snad náramkem.

Taky si můžete prohlédnou...případně nějaký objednat: www.sperky-z-medi.com

Pokud by se vám nechtělo platit poštovné dají se tyto věcičky sehnat na každé šermířské akci, nebo na hradních výstavách. Větší předměty si můžete nechat na zakázku vyrobyt u kováře,nebo si nějaký z kůže a korálků vypracovat sami doma....Záleží na vzručnosti a fantasii.....