Jezdectví
Hipoterapie
Léčebná rehabilitace na koních. Pohyb koně učí přirozeným způsobem dítě
koordinaci pohybů a reakcí. Využívá se typického chůzového mechanismu kroku koně
a účinků pružnosti hřbetu, přenosu sensomotorických impulsů na sedícího nebo
ležícího pacienta. Terapii provádí školení fyzioterapeuti za pomoci hipologa a
asistentů. Kromě ovlivnění motoriky jezdce působí hipoterapie výrazně na
psychiku. U klienta dochází k následujícím zlepšením: koordinace pohybu, facilitace posturoreflexních mechanismů, normalizace svalového tonusu, narušení
patologických stereotypů, zlepšení rovnováhy, úprava svalové dysbalance a
pohybové symetrie, stimulační působení na tvorbu a obnovu měkkých i tvrdých
tkání, posílení kardiovaskulárního systému, stimulace dýchacího svalstva. Těchto
pokroků je dosaženo ve spolupráci s klientem a na rozdíl od dalších metod s jeho
kladným vztahem ke cvičení.
Western riding
Western riding je odvětvím westernového sportu zaměřeným na jízdu na koni, při
které se uplatňují zkušenosti z práce kovbojů. Mezi stěžejní soutěže patří
Reining - nejmladší disciplína zařazená do olympijských her, Western Pleasure
(jízda pro potěšení), Trail (překonávání překážek) a rychlostní disciplíny
Barrel Race a Pole Bending.
Nejblíže skutečné westernové práci mají soutěže Cutting (oddělení telete ze
stáda) a Team Penning (zahánění telat do ohrady).Co se dobytka týká existuje též
disciplína Bullriding, která spočívá v jízdě na divokém býkovi.
Westernový sport nabývá na popularitě, s tím souvisí i nárůst zájmu o chov koní
amerických plemen - Appaloosa, Quarter Horse nebo Paint Horse.
Odkazy na organizace a sdružení zabývající se westernovým sportem a chovem:
* Western Riding Club ČR
* Appaloosa Horse Ranch
Classic riding
Tento styl je v Evropě velmi rozšířený a většina jezdců začíná výuku právě s
ním, protože tyto výcvikové školy jsou nejrozšířenější. Anglický nebo též
klasický styl jízdy se jezdí většinou v jízdárnách. Jeho nejvyšší formou je
drezůra, která je i olympijskou disciplínou. Má kořeny v antice a vyvíjel se
přes vojenské jezdectví až k jízdnímu způsobu Angličanů, kteří ho rozvinuli
do skokového, drezurního a všestranného ježdění.
Při tomto způsobu drží jezdec otěže oběma rukama a pomůcky udílí způsobem
váhy, holení a otěží.Tento styl jízdy můžete vidět na dostizích a za naši republiku
bych ráda upozornila na velmi úspěšný minulí rok 2009, kdy náš žokej Josef Váňa
vyhrál Velkou Pardubickou.
Dámský jezdecký styl
Sedlo na tuto jízdu je upraveno tak, aby dáma mohla sedět s koleny u sebe, takže
je při jízdě celím tělem natočena na (obvykle) pravou stranu koně. Tento styl
vychází z anglické jízdy na koni a je k němu velmi důležitý bičík, neboť jezdec
koně pobízí holeněmi,ale zde je možnost použít jen jednu.
V takovém případě by kůň šel pouze doprava, proto na druhé
straně pobízíte bičíkem.Tento styl jízdy
je velice nebezpečný, nicméně byl velice používaný. Až do 2/2 17. století byly
ženy nuceny jezdit jen na tento způsob, neboť jiný způsob dobré mravy
nepovolovaly. Ženy se však nenechali zahanbit a v tomto stylu zvládali drezůru,
vydávali se na lov a dokonce i skákali parkur.
Hitorická jízda na koni
Za doby rytířů byli nejoblíbenějším sportem tjosty.Rytíři mezi sebou tehdy
soutěžili v mnoha disciplínách.Měli třeba v prudkém cvalu nabrat na dřevec, co
nejvíce náramků, pážata je v každém kole skláněla níž a níž k zemi.Zasahovali
kopím vycpaného divočáka, za cvalu stříleli z luku do slaměného terče. Z koně za
jízdy stínaly mečem zajaté hlavy nepřátel, nebo je dlouhým kopím nabodávali a
vyhazovali do výše ramen cválajícího jezdce. Nechyběli ani pozemní souboje muž
proti muži, které mnohdy končili smrtí. Hlavní disciplínou byl však dřevcový
souboj na koni. (Vášnivým účastníkem této zábavy, byl za své doby i Karel IV.).
Na všechny tyto aktivity bylo nezbytné mít dobré brnění, avšak to by bývalo koně
zranilo a tak tehdy někdo chytrý až šikovný vymyslel sedlo.
Natural riding
Jezdec jezdí bez sedla a bez uzdečky. Dají se takto odjezdit všechny disciplíny
ze všech předchozích stylu (tedy pokud na to jezdec stačí) Z vlastní zkušenosti
mohu ríct, že v zimě takto vůbec nemrznou nohy, ale potom vás docela bolí zadek 
